12. srpna 2014

Běhat jako Forrest Gump

Scénu, jak se malý Forrest Gump rozběhne a odpadávají z něj dlahy a podpěry (nebo co), považuji za jednu z nejzásadnějších v historii světové kinematografie. Vyrovnají se jí snad jenom některé pasáže z filmů Casablanca a Jako jed

Tahle scéna trvající pár vteřin řekne o běhání víc než oscarové Ohnivé vozy. Víc než Dlouhá míle. Ano, i víc než Unbreakable.



Líbila se mi vždycky, ale i tak jsem ji plně docenil až v posledních letech – pokaždé, když jsem se po delší pauze znovu rozbíhával. Nikdy to není jednoduché, ať jsou důvody pauzy jakékoli. První den je to hrozné. Druhý den taky. I ten třetí. Vlastně i čtvrtý, pátý a šestý den. Ale při sedmém výběhu, jako by najednou něco prasklo a začaly odpodávat dlahy, trubky a další haraburdí. Pohled pod nohy a překvapení, že to zase jde.

To je pravé poselství Forresta Gumpa.

2 komentáře:

  1. :).. je zajimavy, ze ja si podobne predstavuju odpadavani problemu a starosti, kdyz bezim.. ta vizualizace ma vzdy neuveritelnou silu.. stejne jako ten vitr kolem odvane vsechno "trapeni", tak podobne nekdo muze vnimat ocistnou roli vody ve sprse..
    Vlastne, mi prijde, cim lepe si to dokazet "prestavit", tim silnejsi ucinek to ma..
    Nasim vizualizacim.. ZDAR! 12:)

    OdpovědětVymazat